V šedých tónech [Ruta Sepetysová]

Zdravím všechny Knihomolky a Knihomoly! Včera večer [17.3.2015] jsem dočetla knihu, která se mi vryla do srdce a mysli, jak bych nikdy neřekla. Od té knihy jsem očekávala úplně jiného. Ta kniha vypadá tak jednoduše...a vevnitř je tak složitá. Ale ne složitá negativně. Spíš..no pozitivně úplně ne. Prostě je top kniha, která vás chytne a už nepustí. Která vás vtáhne do děje tak, že se cítíte jako v malém dobytčím vagónu z dalšími 40 lidmi. Která vás donutí ji dočíst, a i přes to, že jste přečetli i poděkování a tu tabulku na konci, donutí přemýšlet nad tím, co se v ní událo. Nad hlavou mi ještě dnes létal obrovský otázník. Proč? Tolik otázek ve mně žádná jiná kniha nevyvolala. Otázky typu-Proč on/ona? Jak to vlastně dopadlo? Byl to na konci sen, nebo skutečnost? 

Anotace

Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život?

To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek.

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.

Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…


O této knize je tak těžké něco napsat. Je tam toho tolik, ale zároveň i málo.... Asi se jako první vrhnem na postavy ne?

Postavy

Celý příběh vidíme očima Liny Vilkasové-patnáctileté dívce, která má celkem slušně nakročeno stál se známou malířkou. Tento sen se jí ale zboří, když k nim domů vrazili 14. června 1941 tři příslušníci NKVD. Mají 20 minut na sbalení věcí. V noční košili ji naloží do nákladního auta, kde již čeká několik dalších lidí. Lina pozná tolik lidí, že si je ani moc nepamatuji. Plete se mi paní Grybasová s paní Rimasová. Plešatec a muž s hodinkami...prostě všichni. Jen o pár lidech vím bezpečně kdo je kdo. Asi nejvíce znám Jonase-bratra Liny, kterému je deset let a cena jeho života je cena kapesních hodinek. Další, koho si zaručeně nespletu je Jelena Vilkasová-matka Liny a Jonase, která umí plynule rusky.(za což ji závidím. Já se učím německy a jediná věta, kterou řeknu rusky je : Я не могу говорить по-русски-Já neumím rusky). Další šťastlivec, jehož jméno jsem si zapamatovala je paní Aljuška-domácí v Altaji. Hodně nepříjemná, ale jen díky ní....poznáte ;). Byla bych úplně nemožná, kdybych si nezapamatovala jméno Andriuse Arvyndase...moje zlatíčko (^_^ :3) Kdo by si nezapamatoval někoho, koho napadne kouřit knížky (:D..moc k smíchu to není, ale na konci je to jen šťastná vzpomínka). Bez jeho matky-paní Arvyndasové- by se asi také příběh ubíral úplně jinak. Kdo by také zapomněl na Janinu, Onu, Ivanova (-_-) a Kreckého-NKVD- a samozřejmě  Kostase Vilkase-otec Liny- s Joanou-její sestřenicí.

Jak jsem napsala...kniha je nemožně těžká na popsání, ale myslím, že jsem to +- vysvětlila v "Postavách"-i když ne dostatečně.

Jelikož už opravdu nevím co bych měla napsat, a nechci, aby to dopadlo jako z L:Ú, přeskočím rovnou na hodnocení.....

Hodnocení!!!!

Od této knihy jsem očekávala něco jiného...něco horšího. A wau...je to jedna z nejlepších knih, co jsem četla! A co jiného bych knize dala (a ano, dávám skoro pořád dobré hodnocení) než ...

5/5...

...???

Omlouvám se, že tohle byla taková krátká a kostrbatá recenze.
A jako vždy......otáááázkýýýý :D

Četli jste knihu? Líbila se vám? A co ten konec? Mysleli jste si stejně jako já, že je Andrius sen, nebo věříte na zázraky (:D)? Komentááááře :D

PS: Jen ještě taková zajímavost...víte, že se natáčí film? Měl by do kin jít koncem roku 2015, nebo v roce 2016!!!