středa 10. srpna 2016

PokémonGO


Jak už všichni jistě víme, (a pokud ne něco je špatně) žijeme ve 21.století. V době, kdy můžete pomocí svého "chytrýho tydlifonu", jak tomu říká moje babička, chytat pokémony a štvát ty, co mají tu smůlu, že bydlí hned vedle tělocvičny. 

Jasně já vím, nemáprávo soudit, když to nehraju a bla bla bla. Popravdě, i kdybych neměla Windows phone, tak to nehraju. (já jsem byla spíš na WinxClub a Bakugany). Ale mákamoše co tuhle hru hrají. A to dost. A když říkám dost myslím tím, že si to kempí pod mým oknem, jsou připojeni na mé wifi a to jakože fakt celý den. Ráno okolo osmé přijdou a vzbudí mě. Mezi jedenáctou a dvanáctou si zanadávají, že se jim vybil mobil a jdou domů, přičemž se do dvou hodin vrátí a jsou tady téměř do půlnoci. A žádný pohyb. Jen sedí a čučí do jejich smartphonu. 

To co se mi na PokémonGo na začátku líbilo (dostane vás to ven a spojí vás to s dalšími hráči v okolí) se obrátilo proti mě.  

To vše bych MOŽNÁ ještě chápala, kdyby ti lidi, kteří nejsou mí přátelé, ale přátelé přátel, nezazvonili, jestli bych jim nemoha zapnout wifi, kterou jsem nakvašeně vypla po několikanásobném varování. 

Pokud tohle čte někdo, kdo se svojí závislostí na čučení do mobilu otravuje lidi tak, jako tihle neznámí, tak PROSÍM přestaňte. Akorát tak kazíte den ostatním, protože hned po probuzení slyšet "Jo mám ho!" není zrovna příjemný. 

Adél

PS: k wifi se dostali přes kamoše, kterému jsem heslo dala na základě důvěry před asi půl rokem, když jsme dělali projekt do školy, a který si ho očividně zapamatoval. Takže mě teď čeká konverzace s taťkem o tom, že by bylo fajn změnit heslo na wifi.

3 komentáře:

  1. Ahoj. Zcela tvůj článek a myšlenku toho chápu, ale občas si říkám, že bych to taky ráda začala hrát, abych vypadla z baráku aspoň na dvě hoďky.. A tímto článkem jsi mi také připomněla můj včerejší výlet na Pantheon. Když už konečně vyšplháte tou dlouhou lesní cestu plnou schodů a kamenitých překážek (jak už to bývá) a vidíte hlavní bránu, vchod k hlavnímu místu, kvůli čemu se tam tak vláčete, tak první co vás udeří je cedulka Zákaz hraní pokémonů! Když jsem se nad tím zamyslela, pobavilo mě to, ale mánie pokémonů může být pro někoho otravná.
    Poprosila bych, aby ses i ty mrkla na můj blog
    Girl's thoughts

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu ceduli bych teda chtěla vidět :D a potom si ji sehnat taky :D A popravdě s přáteli jsem to hrála, když to začínalo, ale potom co jsem viděla jak se na tom stali "závislí" jsem se od nich s nechápavým výrazem vzdálila.

      A na blog se koukám... miluju tu šablonu ♥

      Vymazat

Doufáme,že se vám příspěvek líbil. Co kdybyste nám na něj nechali názor v komentářích?

Všechny texty (mimo anotace a citace) jsou výtvory mé osoby. Template created by Lasantha Bandara. Používá technologii služby Blogger.

Pravidelní čtenáři