Pamatuji si, a to docela dobře, jak jsem o knize Game slyšela prvně. Byla v nabídce Knižního klubu a já jsem si ji tehdy přála na Vánoce...nedostala jsem ji. Tehdy mi bylo dvanáct, takže nějaká cesta do knihkupectví s penězi v kapse se nekonala. Potom jsem na něco jako Anders de la Motte nebo Game zapomněla. Vzpomněla jsem si ji, až když jsem ji viděla v nabídce Audotéky, ve které jsem si vybírala něco, co by mě zajímalo. Všechny předchozí plány padly. Nějaký Zaklínač nebo Analfabetka mě v tu chvíli přestali zajímat. Já jsem chtěla Game. A taky jsem ji dostala!
Třicetiletý Henrik Pettersson, zvaný HP, se vrací z nočního tahu stockholmskou podzemní dráhou domů. Na sedadle proti němu leží mobilní telefon, který po chvíli zabliká a vyzve ho esemeskou ke vstupu do hry. Naivní Henrik neodolá, přestože zpráva ho varuje, aby si vše pořádně rozmyslel. Za první splněný úkol (krádež deštníku) obdrží na účet finanční odměnu. Díky další dobře odvedené práci získá přístup na svůj herní profil – a zjistí, že už ho podporuje menší fanklub…
Zadání jsou stále nebezpečnější, ohlasy stále větší a částky v dolarech stále vyšší. Pak přijde úkol, jehož splnění obnáší útok na lidské životy. HP netuší, že půjde i o jeho blízké.
Ze hry však není cesty zpátky…
Game je mou první audioknihou, kterou jsem skutečně doposlechla. Měsíc zpátky už jsem zkoušela jinou audioknihu, ale ta mě hned přestala bavit. S Game jsem měla jiný problém. Nebyla jsem schopná vyndat sluchátka z uší. Bylo to tak dobré a tak chytlavé, že jsem prostě musela poslouchat dál. Prostě jsem si nasadila sluchátka, usadila se pohodlně v posteli/křesle, zavřela oči a poslouchala. Na...u knihy bych napsala čtivosti, ale u audioknihy nevím.... se podílí jak úžasný a napínavý příběh z pera švédského spisovatele Anderese de la Motteho, tak příjemné hlasy účinkujících.
Hlavní postavy jsou dvě. První-HenrikPetterson/Henke/HP-třicetiletý nerd, (člověk, který jde mimo střední proud) který miluje adrenalin v krvi a Hru si téměř hned zamiluje. Jan Zdražil, který právě Henrika namluvil byl amazing! Četla jsem hodně názorů, že kniha je lepší než audiokniha, protože ten, co příběh vypráví do toho dává své emoce, a právě pan Zdražil do toho dal tolik emocí, že bych se snad u knihy necítila do děje vtáhnutá víc.
Druhá hlavní postava je žena- Rebecca Norménová-je o pár let starší než HP, má práci jako bodyguardka a její život není moc vzrušující..nebo alespoň tak zajímavý jako Henrikův.
Když mluvila Petra Špalková, děj ubíhal pomaleji. Její hlas mi moc nevyhovoval a právě v částech z pohledu Norménové jsem knihu většinou zastavovala.
Úplně nejlepší hlas byl ale hlas samotné Hry. Pan Jan Vondráček měl přidaný efekt, takže zněl trochu jako robot, ale bylo to sakra super!
Co se týče stylu autorova psaní, který jsem i z poslechu schopná posoudit, je přesně pro mě. Znáte takové to, když mluvíte a najednou vám nějaké slovo vypadne a vy ho nahradíte nějakým jiným? Já ano, až moc dobře. Kdyby normálni lidi zapomněli třeba slovo vzrušující, nahradili by ho například slovem úžasný. Ale já nééé...já bych ho nahradila kind of awersome, awersome nebo amazing. A přesně to se objevovalo i v Game. Henke občas řekl polovinu věty česky a druhou anglicky což bylo....perfektní!
Nemohu vás připravit o ukázku z knihy. A nemohla jsem použít jinou než ukázkovou kapitolu, protože tam slyšíme všechny hlasy. (A neslyšíme SPOILERY =D)
Myslím, že to je nad slunce jasné! Game je úžasná a vzrušující část švédské literatury, kterou bych doporučila všem, co milují napětí!
Za poskytnutí recenzní kopii děkuji
0 komentářů:
Okomentovat
Doufáme,že se vám příspěvek líbil. Co kdybyste nám na něj nechali názor v komentářích?