Ačkoliv o sobě tvrdím, že jsem nemožná "knihomolka" nemám absolutně žádný problém věnovat se něčemu jinému než knihám a blogu. Popravdě mám docela dost jiných zálib, ačkoliv většina z nich musela ustoupit do pozadí poté, co mi doktor zakázal polovinu aktivit. Můj taťka mi vždycky říká, že pokud budu mít hlavu pořád skloněnou nad knížkou pokazím si oči. A jelikož jsem milovní dvojsmyslů, metafor a hádanek, hned jsem v tom něco našla. Taťka myslel to, že budu mít ještě silnější brýle. Já jsem to pojala tak, že kvůli knihám a těm kouzelným příběhům, které z realitou nemají nic společného, neuvidím nic z toho našeho reálného světa. Uvidím jen to špatné, protože knihy většinou popisují jen to, co je na životě nejkrásnější-lásku, radost, přátelství, odpuštění, tajemno. To vše čekám od života jen díky knihám. Co mě ale dostane z toho knižního transu, který se tak moc podobá tomu,co dělá s Adrianem Ivaškovem éter.
Read More
