neděle 6. listopadu 2016

Říjen 2016

Zdravím!
Nastal listoipad a s tím i mé oblíbené shnutí posledního měsíce. Říjen pro mě znamená konec druhého měsíce na střední, takže...co já a střední?

Co se týče orientace, tak si opravdu poradím a najdu každou učebnu. Jediným problémem jsou pro mě kabinety vyučujících, protože když mi řeknou kabinet 440, automaticky hledám ve čtvrtém poschodí, ačkoliv se právě tento kabinet z nevysvětlitelných důvodů náchází v patře druhém. Je zvláští, že už po dvou měsících mi celá ta škola vůbec nepřipadá velká ani děsivá. Prostě škola. I když je vtipné, že my máme hodiny jen v prvních dvou patrech, takže patra vyšší (3. a 4.) a dílny jsou pro mě španělská vesnice.

Když už jsem začala ty učebny, můj největší postrach je učebna s číslem 1, která slouží jako jedna z počítačových učeben a my tam máme pravděpodobně jeden z nejhorších předmětů- Techniku administrativy aka PSANÍ VŠEMI DESETI. Jedná se o dvouhodinovku jednou týdně, během které uvažuji nad tím, co já tam vlastně dělám. Ruce bolí od neustále zvednutého zápěstí. Prsty bolí, protože z toho chytám takové nervy, že je mám celou dobu v křeči. V podstatě jde o hodinu, která se dá přirovnat k fyzickým trestům. Okay, uznávám, přeháním, ale v té hodině vám to tak doopravdy připadá.
Úplně nejlepší je známkování, kde mám známky 3, 5, 5. Popravdě? Ta poslední 5 je tam proto, že jsem na hodině z důvodu nemoci nebyla. Ano, pokud nejste na hodině, máte za 5. Spravedlivé, že ano?

Nějaká výročí? 
Když jsem se tak zamýšlela nad faktem, co se dělo minulý rok touhle dobou vzpomněla jsem si na jednu z nejlepších věcí-Anglie. Je to už rok, co jsem byla v Anglii, ale i tak mám vzpomínky v živé paměti.

Jinak jsem znovu rozjela youtube channel, takže pokud chce vědět, jaký byl můj rok jako komplet :

A co vy a váš říjen?

Adéla
Read More

neděle 23. října 2016

4 věci, proč jsem se těšila na střední

Ahoj všem, co náhodou otevřeli tenhle blog!
Ti co už mě sledují/čtou delší dobu ví, že jsem nastoupila do prváku na SPŠ Purkyňova, Brno, a ti co náhodou vlezli i na twitter (který slouží jako takový můj deníček) dokonce zjistili, že jsem se doopravdy nemožně těšila.

důkaz z mého twitteru

1. NOVÝ ZAČÁTEK

Pokud jste ve škole dennodenně slýchávali o tom, jací jste a přitom to dávno nebyla pravda mám pro vás úžasnou zprávu- TEĎ MÁTE ŠANCI NA NOVÝ ZAČÁTEK! Ano, tohle je něco na co jsem se já těšila asi nejvíce. U nás na škole jsem byla u všech zafixovaná jako "ta chytrá co v šestce naprala do okna". Nikoho nezajímalo, že jsem dva roky na to byla povahově téměř jiná. Ze šprtky co se snažila nevyčnívat se stala holka, co začala své názory lidem sdělovat. Nahlas. Na střední mám v plánu ukázat jaká jsem.

 2. LIDI S PODOBNÝMI ZÁJMY

Pokud jste na gymnáziu asi to na vás neplatí, ale pro ty, co si vybrali školu s nějakým oborem protože jim sedl mám dobrou zprávu. Ten obor nesedl jen vám, ale i dalším lidem, co si ho vybrali, což znamená že máte alespoň něco společného! Hurray!

3. "DOSPĚLEJŠÍ" PŘÍSTUP

Vaši spolužáci se nechovají jako úplný děcka. Alespoň ne ve všech případech. Už si nemůžou dovolit lítat po třídě a řvát brrrrrm a každému oznamovat, že jsou motorka. Prostě nikdo nechce být ve škole za děcko. (O intru to moc neplatí tam jsem ta slavná motorka já)

4. BEROU VÁS JAKO "VELKOU"

Na základce se nestalo (možná jednou nebo dvakrát), aby nám učitelka oznámila, kde si můžeme zapálit, aby nás nebylo vidět ze školy. Taky se nestalo, aby nám oznámila, že máme chodit hledat kluky před vstup do odbornýho učiliště. A co se týče věty "Myslím, že se na vás můžu spolehnout, že mi to donesete hned v pondělí", tu jsem neslyšela snad nikdy.
To stejné rodiče. Alespoň u nás mi naši věřili natolik, aby mě pustili na střední do Brna a ve finále ještě vyřešili intr, protože ten můj rozvrh je zabijácký.

----

Popravdě? Na střední jsem téměř dva měsíce a nemůžu říct, že by to byla zatím nějaký noční můra. Pohádka to taky není, ale dá se to.
Co vy a střední? Na co jste se těšili/na co se těšíte vy?
Adéla
Read More

sobota 8. října 2016

Září 2k16

Zdravím všechny živočišné druhy! Po hodně dlouhé době se zase ozývám! Proč po tak dlouhé době? Stěhovala jsem se na intr!
To, že jsem nastoupila do prváku doopravdy není žádné tajemství. Co už se moc neví je to, že jsem zároveň opustila teplo mé postele u nás doma na vesnici. Ano, vyměnila jsem ji za rozvrzanou postel internátu hned vedle šaliny. Celkem magor co? =D
Když jksem přemýšlela, co bych asi tak měla do článku zahrnout rozhodla jsem se pro jediné- všechno.

PRVNÍ ŠKOLNÍ DEN
Jsem ten typ člověka, co opravdu bytostně nesnáší seznamování se a nové prostředí, takže představa, že budu muset jet někam do Brna mezi úplně cizí lidi.... Prostě jsem byla vyklepaná no. 1. září se ještě nevědělo, že půjdu na intr, takže jsem se zároveň smiřovala s tím, že většina mého volného času padne na cestování. To ovšem zničila moje třídní hned první den školy, kdy nám rozdala rozvrh, po jehož důkladném prozkoumání jsme zjistili, že ve středu bych domu dojela okolo 20,30 a v pátek ráno vyjížděla v 5,30 (a i tak bych přišla o 5 minut pozdě). To chcete prostě.
Co se týče seznamování, neměla jsem to tak těžké, protože mě opravdu všichni poznali. Já je ne, takže po dialozích typu "Ty jsi Adél!" "A ty jsi..moje spolužačka!" nebo "Aspoň někoho jsem poznala! Ty jsi Adéla, že?" "Jo... A tvé jméno mi jistě sdělíš" jsem si úspěšně zapamatovala 6 lidí! Z 32. Detail.

INTR 
O mém nástupu na intr se rozhodlo druhý den školy (což byl i můj svátek, ale nikdo ho neřešil). Hned po škole jsem stihla v Brně dvakrát zabloudit, a než jsem našla zastávku "Vozovna Komín" zjistila jsem, kde je Malinovského náměstí a Bystrc. Nastoupila jsem v neděli večer a bylo to docela funny, protože moje spolubydlící měla... dramatická odmlka.... 19! Ano, měla. Ne, neumřela. Odstěhovala se. Takže jsem tam byla i týden sama. Ano, byla. Ne, nevrátila se. Momentálně mám spolubydlící, kterou jsem si doopravdy oblíbila. Ne, nemá se v plánu odstěhovat. Na vedlejší buňce nebo jak to nazvat je moje spolužačka spolu s holkou, co jsme si spolu psaly už od Vánoc a jednou náhodnou ajťačkou, se kterou děláme fakt nehorázný kraviny. 
Po měsící, co už tam straším jsem se sblížila s "Krabičkovým gangem", jak už jim říkají i kuchařky (vlastně i mě, ale hned jsem se k tomu přidávat nechtěla, takže předtím to byly jen ony), a dokonce jsem začala chodit na volejbal. Neptejte se mě proč, já sama nevím.

KRABIČKOVÝ GANG
Já osobně jim přezdívám "Ty, co jim kradu vzduch, elektřinu a jídlo". Ony mě "Oxidant". jedná se trojci holek obydlující vedlejší buňku na intru. Skládá se z holky, co je vyšší než já, holky v prváku na ajťácích, co mi opravila noťas, který ani zkušený ajťák nerozjel, a mé spolužačky, co má schováno tolik rohlíků, že by z nich bylo dost strouhanky na řízky pro celý intr. Nebo tak to omlouvá ona. Já tomu říkám to co bylo skryto před Adélkou.
Tyhle holky chodily celý první měsíc (a pořád taknějak chodí) na večeři v 18.45, aby tam byly na ten úplný konec, kdy dostanou přidáno. A hádáte správně-do krabičky.

Nevím co dalšího bych vám asi tak sdělila o mém životě středoškoláka, ale můžu vás ujistit, že se tomu budu ještě v pár článcích věnovat. 
Takže já se jdu zase balit na intr.
❤️Adéla

Co vy? Znáte nějaké intrácké dítě nebo sami jedním jste? 

PS: na fotce je výhled z intr na vozovnu Komín
Read More

úterý 23. srpna 2016

Life hacks #1 | Zpátky do školy


Zdravím všechny živočišné druhy!
Nikomu jistě neuniklo, že se blíží konec prázdnin- tedy začátek školy. Nebo alespoň těm, co do školy chodí by to uniknout nemělo. Já jsem jedna z těch lidí, co to prožívají opravdu ve velkém a miluje začátky školního roku. Vždy si naliknuju, jak se budu učit a tak, ale stejně vím, že v polovině října nebudu vědět, že jsem si něco takového říkala. Proč? Jsem líná. Neskutečně.
Jsem si jistá, že nejsem jediná, takže tady mám pár rad/life hacků jak si ulehčit/zlepšit školní den.

Předčítání

Tohle je celkem známý life hack, ale docela užitečný. Pokud máte napsat esej, článek nebo něco takového rozhodně tam nechcete mít chyby, a z vlastní zkušenosti vím, že je snad nikdy nenajdu všechny. Pokud máte MacBook, nebo něco s iOS měla by tam být možnost "Speech". (je možné že to je i jinde, co já vím) Já ale takovouhle možnost nemám a tak, občas, využiju google překladače.
Samo se to opravuje (mně se ještě nestalo, že ne) a když si to necháte přečíst, zjistíte, že některé věty nahlas třeba nedávají vůbec žádný smysl.

Wolfram Alfa

Adéla, člověk co matiku fakt neumí. Když jsme v devítce začali dělat rovnice s proměnnou hodně mi pomohl jeden známý, co mi řekl o stránce Wolfram Alfa. Ovládání je jednoduché. Zadáte rovnici a automaticky vám to vyhodí hned několik druhů/možností odpovědi.

Ludolfovo číslo / Pí

Další rada se opět týká matematiky a tentokrát toho divného nekonečného číslo, co po mně chtěl matikář. Pokud ho po vás chce taky, poradím vám, jak si zapamatovat prvních 8 čísel. Jedná se o jednoduchou pomůcku a co se jí týče, je blíže mému srdci než cokoliv jiného. (kafe♥)

May I have a large container of coffee?

A teď spočítejte písmena každého slova. Co slovo to jedno číslo!
  
3.1415926

Poznámky na ruce

Určitě nejsem jediná co si s oblibou píše po rukách. Ať už jde o připomínku na test, úkol nebo třeba jen sraz s kamoškou ve městě napíšu si to propiskou na zápěstí. Nojo, ale potom mi to nejde dolů jen tak vodou a musím to drhnout až mám červenou a podrážděnou pokožku. Tady je rychlá rada, co napadla už snad každého- odlakovač nebo slivovice (jde hodně poznat odkama su, co? =D). Prostě si vezměte odličovací tampónek a odličovačem nebo slivicí chvíli přejíždějte. 
Jo a... umýjte si potom ruce ;)


Máte také nějaké life hacks? Určitě mi je napiště do komentářů, ráda se přiučím ;) Také by mě zajímalo, jestli vám alespoň jeden přišel užitečný a nový ☺

Adéla
   
Read More

středa 10. srpna 2016

PokémonGO


Jak už všichni jistě víme, (a pokud ne něco je špatně) žijeme ve 21.století. V době, kdy můžete pomocí svého "chytrýho tydlifonu", jak tomu říká moje babička, chytat pokémony a štvát ty, co mají tu smůlu, že bydlí hned vedle tělocvičny. 

Jasně já vím, nemáprávo soudit, když to nehraju a bla bla bla. Popravdě, i kdybych neměla Windows phone, tak to nehraju. (já jsem byla spíš na WinxClub a Bakugany). Ale mákamoše co tuhle hru hrají. A to dost. A když říkám dost myslím tím, že si to kempí pod mým oknem, jsou připojeni na mé wifi a to jakože fakt celý den. Ráno okolo osmé přijdou a vzbudí mě. Mezi jedenáctou a dvanáctou si zanadávají, že se jim vybil mobil a jdou domů, přičemž se do dvou hodin vrátí a jsou tady téměř do půlnoci. A žádný pohyb. Jen sedí a čučí do jejich smartphonu. 

To co se mi na PokémonGo na začátku líbilo (dostane vás to ven a spojí vás to s dalšími hráči v okolí) se obrátilo proti mě.  

To vše bych MOŽNÁ ještě chápala, kdyby ti lidi, kteří nejsou mí přátelé, ale přátelé přátel, nezazvonili, jestli bych jim nemoha zapnout wifi, kterou jsem nakvašeně vypla po několikanásobném varování. 

Pokud tohle čte někdo, kdo se svojí závislostí na čučení do mobilu otravuje lidi tak, jako tihle neznámí, tak PROSÍM přestaňte. Akorát tak kazíte den ostatním, protože hned po probuzení slyšet "Jo mám ho!" není zrovna příjemný. 

Adél

PS: k wifi se dostali přes kamoše, kterému jsem heslo dala na základě důvěry před asi půl rokem, když jsme dělali projekt do školy, a který si ho očividně zapamatoval. Takže mě teď čeká konverzace s taťkem o tom, že by bylo fajn změnit heslo na wifi.
Read More

úterý 9. srpna 2016

Červenec 2k16 | Konec blogu?

camping Vranovská pláž, foto by me

"Zdravím všechny knihomoly a knihomolky!" Tohle je věta co nikdo z nás už nějakou dobu neslyšel. Alespoň z mých úst ne.
Nějaký ten pátek už nejsem aktivní a co se youtubu týká, tam jsem nebyla už dobrý rok. Můj blog i yt chanel jsou stavěni na knihách. Na recenzích. A když nečtu, nemám co recenzovat, že ano. Proto jsem přemýšlela... hodně... a blog se celý tak nějak... přemění na něco, co mě bude bavit. Nechci zakládat nový blog, to ne, jen název bude jiný. A když jsem tak přemýšlela jaký, napadl mě jeden co to bude tak nějak vystihovat.
LITTLE PIECE OF ME

Bude to tady takový kousek mě, ale český překlad není tak hezu jako ten anglický =D
Jde o to, že knihy tady budou pořád, ale bude tady i to, co se mi děje v životě a tak. Prostě co se mi nevlezlo do deníčku (a nebo na twitter).

-----

Další věc, které bych se chtěla věnovat je mononukleóza, která mi byla diagnostikovaná na začátku června. Všechno je v pořádku, já jsem v pořádku. Měla jsem ji chycenou včas, takže játra moc chycený nebyly, ale dietu mám pořád. Takže ponaučení zní Bacha na to s kým se líbáte, nikdy nevíte s kým se líbal on. I když teď jsem se v podstatě přiznala... ehm takhle, já, hodná duše Adélka, jsem se s nikým nelíbala (nebo alespoň tak dlouho, jak je dlouhá inkubační doba nemoci). Takže ponaučení N°2 Nepíjte s flašek všech vašich spolužáků. Noste si svoje pití. Protože právě tohle je s největší pravděpodobností ten onen důvod.

-----

A teď něco veselejšího. Už jsem velká patnáctka! Woohoo =D Takže v září nastupuji na střední do Brna (s kým se potkám na Purkyňce u sifonu? =D) narozky jsem samozřejmě patřičně oslavila se svou partou ze školy (nebo alespoň s tím co měli čas =D) a to hned dvojím způsobem.
V den mých narozenin přijelo pár holek a daly jsme menší párty (haha, jako bychom se my mohly bavit na úrovni) s naší oblíbenou hrou "Hádej kdo", flaškou a I have never (Nikdy jsem...). Jo a byl tam Twister, ale protože jsem vždycky prohrála moc ráda na to nemyslím.

Ano to šílený  napravo jsem já
Ani ne týden na to jsme zajeli ozkoušet Laser Arenu v Boskovicích, která byla fakt dobrá a nehorázně jsem si to užila.

Pár z těch lidí by mě za tu fotku asi upálilo

Takže tohle bylo můj červenec. Prosím dejte vědět, co si o novém vzhledu i názvu myslíte, protože já ho zatím zbožňuju ☺ A co myslíte, měla bych změnit jméno domény? (Jakože to knihymolky4ever)

Adél
Read More

pátek 17. června 2016

Cinder- Popelka v novém hávu

Kniha kterou jsem si koupila, protože jsem si jí spletla s Cress-jejím třetím dílem. Jo, některé chyby jsou fakt šťastné. Hlavně TAHLE.

--♥--



Autor: Marissa Meyer
Překlad: Jana Zejmanová
Série: Měsíční kroniky #1
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2012
Počet stran: 400

Read More

sobota 4. června 2016

Co se stalo v Máji

foto by me =3
Zdravím všechny knihomolky a knihomoly! Já jsem Adéla z Knihomolek a jsem ještě pořád naživu! *radostný křik malých dětí*
Asi jste si všimli, že Knihomolky jsou prázdné. naštěstí to není kvůli tomu, že by se nic nedělo, ale právě proto, že se něco děje...dělo...bude dít. (to je jedno)
Tak abych to začala tak nějak vypočítávat no ne?



Srbsko 2k16

Takže jsem byla v Srbsku! Zase. A zbožňuju to tam! Pořád.
Jde vlastně o to, že moje škola pořádá výměnné pobyty s jednou Kragujevckou školou (Milutin i Todorović). Jeden rok oni k nám, druhej my za něma. No a tak jsem jela, protože proč ne!
Srbsko absolutně miluji (hlavně jejich jogurt, protože se pije a to je úplně awwww =3)
Taky jsem byla "donucena" napsat o tomhle výletu článek do školního časopisu, takže přemýšlím, že bych ho sem hodila a dopsala k tomu víc osobnějších věcí a historek. Třeba to, jak jsem překládala celé škole, nebo "Smrdíš jako prase" aférku, kdy kamoš naučil srby věty toho typu a oni to POŘÁD používali. A samožřejmě by tam byl Mihailo a jeho "Ahoj kočka!", který se naučil jenom kvůli češkám.

úplně dokonale nezaostřený foto večerního Kragujevace

Cambridgské zkoušky 2k16
Jsem magor do angličtiny, to ví hodně lidí, ale já jsem takový magor, že jsem si chtěla potvrdit, že anglicky doopravdy umím. Tak jsem si zašla na KET for schools. Z toho nějak extra historky nemám. Až na to, že jsem nebyla schopná jíst bez toho, aniž by mi něco spadlo. Jo a někde jsem ztratila stovku :/


Příjmačky 2k16

Jsem jedna z těch, kteří tento rok bojovali s Cermaťáckýma bramborama. Ano, prošla jsem =D Hlásila jsem se na Gymnázium v jednom městě tady a na Purkyňku do Brna (obor sociální činnost). Dostala jsem se na obě školy (gympl 30. z 60 braných, Purkyňka 4. z 90 braných). V boji mezi školami vyhrála Purkyňka, protože jsem chtěla školu s praxí. Takže pokud je tady nějaký můj budoucí spolužák... ;) =D


No, když tak přemýšlím, tak je to asi všechno. Jenom bych chtěla ještě říct, že teď jsem "trochu" nemocná (mononukleoźa je svině) a nechodím do školy, takže bych měla zase aspoň trochu rozjet.



Adéla
Read More

úterý 12. dubna 2016

Letopisy Narnie: Lev, Čarodějnice a Skříň | C.S.Lewis

Kniha má několik vydání. Četla jsem to od Fragmentu, proto je tady rok 2005.

Myslím, že všichni známe příběh čtyř sourozenců- Lucinky, Edmunda, Zuzany a Petra, kteří se dostali skříní do úplně nového a kouzelného světa-Narnie. Filmová adaptace se v kinech objevila 5.1.2006 a po prvním dólu následovaly ještě dva další filmy. No, ale já tady nechci rozebírat film, ale knihu! Jak mi líbil příběh dvouhodinnového filmu, který se mi zapsal do srdce, na dvouset stránkách knihy?

Read More

sobota 9. dubna 2016

Fangirl [Rainbow Rowell]


Zdravím všechny knihomoly a knihomolky!
Odjakživa se pyšním tím, že mě jen tak nějaká nemoc nezkolí, a že odolávám tzv. "morovým epidemiím" propukajícím v mém okolí. No i já mám slabost a pro mě horší než jakákoliv chřipka je RÝMA. Takže tu teď tady sedím poražena rýmičkou, obskládaná kapesníčky, ze kterých bych mohla postavit luxusní pevnost i s padacím mostem a říkám si "Nedočetla já jsem náhodou teď něco?"
Ano dámy a pánové! Je tady recenze na knihu, kterou jsem fakt netoužila číst. Kterou jsem si vzala z knihovny jenom proto, že tam nic jinýho dobrýho nebylo.

Read More
Všechny texty (mimo anotace a citace) jsou výtvory mé osoby. Template created by Lasantha Bandara. Používá technologii služby Blogger.

Pravidelní čtenáři